Téměř každý z nás má někde na půdě schováno nějaké to rodinné album, ve kterém se skrývá poklad v podobě fotografií, které zachycují různé momenty našeho života a našich předků. Jsou s nimi spojené vzpomínky, zážitky a tušené příběhy, které jsme jako malí slyšeli od dalších členů rodiny a jejich přátel.
Dívat se na tyto záběry po mnoha letech může přinést nejen pohlazení po duši, ale také mírný pocit nostalgie z plynutí času, které je na fotkách zachycené v našich postupně se měnících tvářích.
Už v mých 5 letech, kdy jsem dostal svůj první fotoaparát, jsem byl fascinován nejrůznějšími reakcemi lidí při prohlížení takových alb. Žil jsem tehdy jen s maminkou, které dodnes děkuji za to, že mi umění fotografie představila už v takto útlém věku a také za její neutuchající podporu v této činnosti. Ale nejdůležitější je pořád ta skutečnost, že mě samotného focení nesmírně chytilo a tuhle vášeň mám pořád v sobě. Není proto divu, že se z životního koníčku stala práce, která mne dnes živí.
Na fotografa jsem si hrál už na školních výletech, ze kterých pak vzešla spousta záběrů, na které jsem byl náležitě pyšný. Moje nadšení sdílela nejen maminka, ale i teta se strejdou, od kterých jsem každou chvíli dostával nový kompakt. Doma jsme měli dokonce i Ruskou Smenu M8.
V době dospívání jsem dokonce navštěvoval i různé fotografické kurzy se zaměřením na portrét a architekturu.
Tak dlouho jsem fotil hasičské závody, americký fotbal, koncerty a plesy, až mě osud zavedl kupříkladu k oficiálnímu focení festivalu České hrady a dalším zkušenostem na poli reportérském. Nicméně dodnes mám rád tu atmosféru komorních plesů, ale i svateb, na které si občas odskočím a připomenu si své začátky.
Na svatbách zřizuji také Photobox, tedy oblíbený koutek, kde každý dostane vzpomínku z místa činu ihned na místě. Tam vás obsloužím já, anebo moji zkušení kolegové.
Kdo tedy jsem? Fotograf, jehož cílem a smyslem práce je dělat takové záběry, ze kterých se dere ven jedna vzpomínka za druhou.
Fotograf, jehož vášeň je zároveň jeho prací a s foťákem v ruce vyrůstal doslova od mala. Ten, jehož nazývají profesionálem, a i když je to příjemné, sám se cítí jinak.
Jsem hlavně člověk, který miluje svoji práci, tedy zachytit okamžik v čase a vdechnout mu nekonečný život, ukrytý v myslích všech, kteří si jej budou prohlížet. A to vše se vždy snažím dělat v uvolněné a příjemné atmosféře, kterou se snažím svým přístupem k práci vyvolat.
Protože v takové atmosféře vznikají ty nejlepší fotky.